Evidence pracovní doby v roce 2026: co musí obsahovat a co hrozí, když chybí

Stručná odpověď: Každý zaměstnavatel musí podle § 96 zákoníku práce vést u každého zaměstnance evidenci začátku a konce odpracované směny, práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovosti. Platí to i pro dohody o provedení práce a o pracovní činnosti a pro práci z domova. Formu zákon nepředepisuje. Za nevedení evidence hrozí pokuta až 400 000 Kč.

Článek vychází ze zákoníku práce ve znění účinném od 29. 8. 2026, ze zákona o inspekci práce a z metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). U každého pravidla uvádíme paragraf.

Co musí evidence pracovní doby obsahovat?

Zákoník práce v § 96 odst. 1 stanoví:

„Zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce a) odpracované 1. směny, 2. práce přesčas, 3. noční práce, 4. doby v době pracovní pohotovosti, b) pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel.“

Evidence se tedy vede za každého zaměstnance zvlášť a u každé položky musí být čas začátku i konce. Pro obce a školy platí stejně, liší se jen příplatky, viz Docházka v obci a ve škole.

Co se eviduje	Povinné podle § 96
Začátek a konec odpracované směny	Ano
Práce přesčas (začátek a konec)	Ano
Noční práce (začátek a konec)	Ano
Práce v době pracovní pohotovosti	Ano
Pracovní pohotovost, kterou zaměstnanec držel	Ano
Přestávky na jídlo a oddech, bezpečnostní přestávky	Ne, ale zaměstnavatel musí doložit, že je poskytl (výklad MPSV)

Zaměstnanec má podle § 96 odst. 2 právo nahlédnout do své evidence a pořizovat si z ní výpisy na náklady zaměstnavatele.

Je docházka totéž co evidence pracovní doby?

Ne. MPSV ve své metodice výslovně uvádí, že „evidence přítomnosti na pracovišti … není evidencí pracovní doby“. Docházka zaznamenává, kdy člověk prošel dveřmi. Evidence pracovní doby zaznamenává, kdy skutečně pracoval, včetně přesčasu a noční práce.

Docházkový systém proto evidenci splní jen tehdy, když z příchodů a odchodů umí určit odpracovanou směnu, přesčas a noční práci a když je umožní opravit, například při pracovní cestě nebo práci z domova.

Vztahuje se evidence i na DPP a DPČ?

Ano. Podle § 77 odst. 2 zákoníku práce se na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr vztahují pravidla pracovního poměru s vyjmenovanými výjimkami. Evidence pracovní doby mezi výjimkami není.

U dohod navíc platí § 74 odst. 2: zaměstnavatel musí pracovní dobu předem písemně rozvrhnout a seznámit s ní zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny.

Musí být evidence na papíře a podepsaná?

Ne. Zákoník práce formu evidence nepředepisuje, takže je přípustná papírová i elektronická. Podpis zaměstnance zákon také nevyžaduje.

Potvrzení evidence zaměstnancem je ale dobrá praxe. Pomůže při sporu o přesčas nebo při kontrole. Elektronický systém, kde zaměstnanec záznamy vidí a potvrzuje, tuto roli splní.

Kdo za evidenci odpovídá, když si ji zaměstnanci vyplňují sami?

Vždy zaměstnavatel. Podle metodiky MPSV je evidence pracovní doby „zákonnou povinností zaměstnavatele, kterou nesmí v žádném případě přenášet na zaměstnance“. Zaměstnavatel smí chtít, aby si zaměstnanci příchody a odchody zapisovali, ale „konečnou odpovědnost … nese vždy zaměstnavatel“.

Jaká pokuta hrozí za nevedení evidence?

Evidenci kontroluje Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Zákon o inspekci práce (č. 251/2005 Sb.) postihuje zaměstnavatele, který „nevede evidenci pracovní doby, ačkoli k tomu má povinnost“.

Kdo	Ustanovení	Horní hranice pokuty
Právnická osoba a podnikající fyzická osoba	§ 28 odst. 1 písm. k), odst. 2 písm. b)	400 000 Kč
Fyzická osoba	§ 15 odst. 1 písm. k), odst. 2 písm. b)	400 000 Kč

Jak dlouho se evidence pracovní doby uchovává?

Zákoník práce dobu uchování neurčuje. Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (č. 582/1991 Sb.) v § 35a odst. 4 ukládá uchovávat mzdové listy a záznamy pro důchodové pojištění 45 kalendářních roků po roce, kterého se týkají. Za takové záznamy podle téhož ustanovení „se vždy považují … záznamy o evidenci pracovní doby“.

Výklad, zda na evidenci pracovní doby dopadá 45 let, nebo kratší lhůta podle jiného písmene téhož odstavce, není jednoznačný. Bezpečnější je počítat se 45 lety a v konkrétním případě se poradit s právníkem nebo s ČSSZ. Často citovaných 30 let je zastaralý údaj.

Časté mýty o evidenci pracovní doby

1. „Na dohodu se evidence nevede.“ Vede, § 77 odst. 2 a § 74 odst. 2 zákoníku práce.
2. „Na home office se pracovní doba neeviduje.“ Eviduje, § 96 výjimku pro práci na dálku nemá. Viz Práce na dálku a evidence pracovní doby.
3. „Elektronická evidence musí být podepsaná.“ Zákon podpis ani formu nepředepisuje.
4. „Když si to píše zaměstnanec sám, odpovídá za to on.“ Odpovědnost nese vždy zaměstnavatel.
5. „Docházkový systém automaticky znamená splněnou evidenci.“ Jen pokud eviduje směny, přesčas a noční práci, ne jen průchody dveřmi.

Časté otázky

Musí mít každý zaměstnavatel evidenci pracovní doby?

Ano. Povinnost podle § 96 zákoníku práce platí pro každého zaměstnavatele a každého zaměstnance, včetně dohod o provedení práce a o pracovní činnosti.

Stačí evidovat jen příchod a odchod?

Ne vždy. Zákon vyžaduje začátek a konec odpracované směny, práce přesčas, noční práce a pracovní pohotovosti. Pokud zaměstnanec pracuje přesčas nebo v noci, musí být tyto doby v evidenci vyznačeny zvlášť.

Je elektronická evidence pracovní doby platná?

Ano. Zákoník práce formu evidence nepředepisuje, elektronická evidence je stejně platná jako papírová.

Kolik je pokuta za chybějící evidenci pracovní doby?

Podle zákona o inspekci práce až 400 000 Kč, a to pro právnické i fyzické osoby.

Musí zaměstnanec evidenci podepisovat?

Zákon to nevyžaduje. Potvrzení evidence zaměstnancem je ale vhodné jako důkaz pro případ sporu nebo kontroly.

Zdroje

• Zákoník práce (č. 262/2006 Sb.), znění od 29. 8. 2026, § 74, § 77, § 96.
• Zákon o inspekci práce (č. 251/2005 Sb.), § 15 a § 28.
• Zákon č. 582/1991 Sb., § 35a odst. 4.
• MPSV: Evidence pracovní doby (výklad, ne znění zákona).

Ověřeno 12. 10. 2026.